|
|
Komunikace tiskového mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka na sociální sítí Twitter v období invaze na Ukrajině
Černochová, Karolína ; Zápotocký, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou komunikaci Jiřího Ovčáčka, tiskového mluvčího prezidenta Miloše Zemana, na sociální síti Twitter. Analyzuje jeho komunikaci během dvou měsíců před a po invazi na Ukrajinu. Zaměřuje se na tweety z oficiálního profilu @PREZIDENTmluvci (nyní @exPRESIDENTCR) v období od 24. ledna do 23. března 2023. Srovnáváme komunikační strategie, zkoumá vývoj a analyzuje, jak vytváří konstrukci reality, zejména v kontextu "My (Hrad)" vs. "Oni (občané)". Také se zabývá vztahem politické komunikace a nových médií, s důrazem na sociální sítě. Teoretická část práce poskytuje přehled politické komunikace v různých časových obdobích a v kontextu nových médií. Metodologická část zahrnuje výzkumné otázky, cíle, volbu vzorku a metody analýzy. Analytická část práce zkoumá komunikaci Jiřího Ovčáčka jako tiskového mluvčího během dvou měsíců před a po invazi na Ukrajinu. První část se věnuje analýze jeho komunikace před invazí a druhá část zkoumá první měsíc probíhající invaze. Tyto dva měsíce jsou poté srovnány a je analyzován vývoj komunikace. Zvláštní pozornost práce věnuje konstrukci reality a důrazu na rozdělení mezi "My" (Hrad) a "Oni" (občané ČR). Celkově tato práce poskytne důkladný pohled na komunikační strategie Jiřího Ovčáčka a jejich dopad na veřejnost.
|
|
|
Analýza příspěvků Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter
Kůsová, Lucie ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Od nástupu Jiřího Ovčáčka do jeho funkce tiskového mluvčího prezidenta republiky v prosinci 2013 je kritizován novináři, politiky, experty na etiku a veřejností, že nezastává svou funkci standardně. Jedna z hlavních výtek směřuje k jeho komunikaci na twitterovém účtu @PREZIDENTmluvci. Pro tuto práci byla stanovena hypotéza, že se Jiří Ovčáček nechová na sociální síti standardně, nevyjadřuje se kultivovaně a seriózně. Cílem této práce bylo analyzovat styl jeho twitterové komunikace z pohledu standardů práce tiskového mluvčího. Cílem práce nebylo hodnotit pravdivost tweetů Jiřího Ovčáčka, ale analýza standardnosti komunikace tiskového mluvčího na sociální síti Twitter. Pro analýzu byl vybrán vzorek 300 tweetů z období od 8. ledna do 19. února 2018, které byly podrobeny obsahové analýze, konkrétně analyticko-srovnávací metodě stylistické analýzy. Pohledem stylistiky byly zjišťovány odchylky ve vyjadřování v souvislosti s výběrem stylémů, a to konkrétně funkce sdělení, užitého útvaru národního jazyka, příznakovosti se zaměřením na expresivitu, používání obrazných pojmenování, ironie a sarkasmu. Práce také hodnotila grafickou stránku textu, a to užívání vykřičníků, otazníků a uvozovek.
|
|
|
Prezidentské volby 2018 na Twitteru mluvčího prezidenta
Ryšánek, Adam ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje obsahové analýze twitterového účtu @PREZIDENTmluvci Jiřího Ovčáčka, tiskového mluvčího prezidenta České republiky Miloše Zemana. V první části práce, je definována politická komunikace a sledován její vývoj od raných počátků až po současnost. Dále jsou v práci popsány moderní praxe politické komunikace. Teoretická část práce obsahuje i kapitolu o sociální síti Twitter, v níž se podrobněji věnuje twitterovým účtům amerického prezidenta Donalda Trumpa a českého premiéra Andreje Babiše. Druhá část práce se zabývá samotnou analýzou profilu Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter. Profil je nejprve charakterizován v obecné rovině. Následně se práce věnuje kvantitativní obsahové analýze, v jejímž rámci je vzorek 358 příspěvků z období od 12. prosince 2017 do 12. února 2018 rozdělen do tří základních kategorií. V poslední části práce jsou prezidentské volby 2018 podrobeny časové analýze a dále kategorizovány.
|
|
|
Analýza příspěvků Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter
Kůsová, Lucie ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Od nástupu Jiřího Ovčáčka do jeho funkce tiskového mluvčího prezidenta republiky v prosinci 2013 je kritizován novináři, politiky, experty na etiku a veřejností, že nezastává svou funkci standardně. Jedna z hlavních výtek směřuje k jeho komunikaci na twitterovém účtu @PREZIDENTmluvci. Pro tuto práci byla stanovena hypotéza, že se Jiří Ovčáček nechová na sociální síti standardně, nevyjadřuje se kultivovaně a seriózně. Cílem této práce bylo analyzovat styl jeho twitterové komunikace z pohledu standardů práce tiskového mluvčího. Cílem práce nebylo hodnotit pravdivost tweetů Jiřího Ovčáčka, ale analýza standardnosti komunikace tiskového mluvčího na sociální síti Twitter. Pro analýzu byl vybrán vzorek 300 tweetů z období od 8. ledna do 19. února 2018, které byly podrobeny obsahové analýze, konkrétně analyticko-srovnávací metodě stylistické analýzy. Pohledem stylistiky byly zjišťovány odchylky ve vyjadřování v souvislosti s výběrem stylémů, a to konkrétně funkce sdělení, užitého útvaru národního jazyka, příznakovosti se zaměřením na expresivitu, používání obrazných pojmenování, ironie a sarkasmu. Práce také hodnotila grafickou stránku textu, a to užívání vykřičníků, otazníků a uvozovek.
|
|
|
Kauza "Hitler je gentleman" v českých médiích : Peroutka, Zeman a Ovčáček (případová studie)
Adamec, Tatiana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Kauza údajného článku Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman, kterou vyvolal 27. ledna 2015 na konferenci Let My People Live! v Praze prezident Miloš Zeman, zaplňovala zpravodajství českých médií. Cílem práce je prozkoumat a analyzovat, jak byla tato kauza zobrazovaná v médiích a jak k ní média přistupovala. Práce se snaží zhodnotit rozsah mediálních obsahů, výskyt a důležitost sdělení, taktéž se zaměřuje na hlubší význam zkoumaného materiálu. Cílem bylo přinést pohled i na aspekty možného příklonu těchto médií, jako institucí, k jedné nebo druhé straně sporu. Hlavním výzkumným vzorkem byla tradiční média, televize, rozhlas a tisk. Ten byl kromě České televize rozšířen o druhé veřejnoprávní médium Český rozhlas. Jako další zdroj tradičních médií byl zvolen deník Lidové noviny a týdeníky Respekt a Reflex. Hlavním aktérem kauzy je hlava státu a jeho mluvčí, který se snažil najít údajně neexistující článek. Tato práce se proto soustředí i na rozbor a analýzu aspektů souvisejících s jejich projevy a působením. Ferdinanda Peroutku obvinili z fascinace nacismem, média tuto kauzu značně "živila" a vyvolala tak diskuzi a zároveň vlnu kritiky, nejenom o odmítavém postoji prezidenta uznat chybu a omluvit se. Veřejnost se zamýšlela, zdali je možné žalovat Českou republiku místo fyzické osoby a zdali je vůbec...
|
host ::
RSS.